Když si prohlížíte kovové předměty, může vás na nich zaujmout ledacos. A možná byste si při takovém pohledu měli uvědomit i to, že bylo třeba skutečně hodně fortele, aby takové předměty vůbec vznikly. A že to skutečně mohlo znamenat i hodně práce provázené samozřejmě používáním mnoha nejrůznějších nástrojů. Protože by se vlastně nepodařilo nic z kovu vyrobit, kdyby se měl člověk při práci s tímto materiálem obejít bez všeho potřebného a vystačit si jen s holýma rukama. Při pohledu na nějaký kovový výrobek docela běžně vídáme třeba závity. A ani nás při tom nenapadne pomyslet na to, jak náročné by bylo je tu udělat, kdyby chybělo potřebné náčiní.

A už vůbec nedokážeme ocenit otvory, které jsou do takového kovu udělány, protože si neuvědomujeme, jak těžko by se tyto dělaly a jak hrozně by vypadaly, pokud by vůbec vznikly, kdyby nebylo vrtáků. Výrobci kovových předmětů ale ví, co jejich práce obnáší. A vědí tedy také, jaké nástroje jsou jim zapotřebí, aby mohli odvádět svou práci. Ale vědí také ještě jednu nepříjemnou skutečnost. A tou je fakt, že nástroje potřebné pro práci s kovem nejsou levná záležitost. Že jejich koupě obnáší nezanedbatelný výdaj, a při množství potřebného vybavení se může dokonce stávat, že zájemci nemají na vše, co by potřebovali.

Což pak komplikuje jejich pracovní možnosti. A když chce nějaký takový kovovýrobce vyrábět něco s otvory, měl by si sehnat prodloužený vrták do kovu co nejvýhodněji. Aby ho měl, a to kvalitní, a měl tím pádem s čím pracovat. Jenže kamkoliv se vrtne, všude vidí třeba i jen naprosto neakceptovatelné ceny. A to ho deptá. Ale kdo hledá dost usilovně a na správném místě, nakonec to pravé najde. Protože je i prodejce nástrojů pro kovovýrobu, který má docela levnou nabídku, aspoň ve srovnání s konkurencí. Nekupuje totiž nástroje od výrobců, ale od firem, které se jich chtějí zbavit. A pak jde cena dolů a je taková, jaká kovovýrobcům vyhovuje.