Já vím, že jakýkoliv sport může být opravdu hodně rizikový, že všechno může být náročné, ale určitě také všichni víme, že jenom některé sporty jsou více rizikové než třeba ostatní sporty. Vezměte si třeba kulečník anebo šachy. Já vím, že mnoho lidí tohle nebere vůbec za sport, ale věřte mi, že tohle je psáno a dáno jako sport. Takhle to už tak je, ale mě to nevadí. Já také hraji šachy a kulečník a baví mě to. A věřte, že právě u toho je menší riziko nějakého zranění než třeba v automobilu anebo na motocyklu. Také jsem už kolikrát jezdila na motorce. Já mám ale takový malý skútr.

Ten jede maximálně tak osmdesát kilometrů v hodině. Osmdesátikilometrová rychlost je úplně v pohodě, stejně ale takhle rychle nejezdím. Já s tím jezdím maximálně padesátikilometrovou rychlostí, protože více rychle jet se bojím, ale řeknu vám, že jeden můj známý, který bydlel v jiném městě, tak ten měl opravdu velikou nehodu na motorce. Ale abych se přiznala, on si toho nemohl tak sám. Možná tak trošku. On jel totiž od své přítelkyně a byl prý naštvaný. Takhle jsem se to dozvěděla od jeho přítelkyně, která je moje tehdejší bývalá kamarádka na základní škole. Ona řekla, že se pohádali a že on naštvaný odjel a normálně jel po silnici.

Bohužel, ale kamion mu nedal přednost. Ano, kamion nedal přednost, takže řidič motorky, můj známý, v tomhle neměl tedy žádnou vinu. Možná jenom, že byl naštvaný a nedával také pozor. Dopadlo to tak, že potom v nemocnici o tři dny později zemřel. Musím uznat, že je to velice hrozné a nedokáži si představit takovou bolest mé spolužačky z bývalé školy, kterou musela ona cítit, protože ona se vlastně pohádala se svým milovaným partnerem, byli rozhádaní a už se nedokáží usmířit, protože on zemřel. Opravdu nevím, co bych dělala. Takže takhle to je vždycky asi nejhorší rozloučení, když jste rozhádaní a jeden z vás zemře.