Jednou z nich je ta základní, bez které v našich podmínkách bazén provozovat prostě nelze. Snad jen v Antarktidě nebo na jižním pólu, ale zase je na druhé straně fakt, že tam se venkovní bazény zase tak často neprovozují. Dalo by se říci, že jich tam je velmi poskrovnu, nebo skoro žádný. Takže v našich podmínkách je filtrace nutností, stejně jako občasné měření vody a přidání toho, co je zrovna potřeba. Protože bez některých přípravků spláčeme nad výdělkem. Jde totiž o to, že filtrace toho umí zachytit dost. Ne však to, co je viditelné pouze mikroskopem. Tyto drobnosti filtrací hladce projdou.

Proti nim se musí bojovat jinak a to chemicky. Základem tohoto boje bývá chlor. Samozřejmě, že existuje i bezchlorová chemie, ale tou se zde zabývat nebudeme, na tu se podíváme v jiném článku. Nuže, jak známo, chlor obecně funguje jako naprosto základní dezinfekce jakékoli vody. Jeho optimální koncentrace, ale pozor, nyní hovoříme jen o domácím zahradním bazénu a nikoli o vodě k pití, je 0,3-0,5 mg/l. Toto množství by nemělo být nikdy vyšší, aby nedocházelo ke zdravotním komplikacím, ale ani nižší, protože by to pak nemělo požadovanou účinnost. Toto je třeba si hlídat a občas vodu měřit nějakým testerem.

A když je třeba, tak chloru přidat. Vy, kdo bazén nemáte tak si asi přidání tohoto prvku do bazénu představujete tak, že se k bazénu donese na zádech pytel s chlorem a lopatou se hází do vody. Inu, i tak by to šlo, proč ne, jenže žijeme v době moderní a v době miniaturizace. Takže nějaké tahání pytlů a házení lopatou zde prostě neexistuje. Dnes je tato věc v tabletách a ty se prostě umístí do předmětu s názvem plovák do bazénu. Je to rychlé, jednoduché a má to vysokou efektivitu. Plovák se totiž po hladině pohybuje, a tak zajišťuje správnou distribuci do všech částí bazénu. A my se můžeme i tehdy spokojeně koupat.